Část domény před hlavním názvem – např. blog.jiri.online nebo shop.jiri.online
Subdoména je část domény umístěná před jejím hlavním názvem, například blog.jiri.online nebo shop.jiri.online. Technicky vzniká jedním DNS záznamem a může směřovat na úplně jiný server než hlavní web. Firmy si na ni dávají oddělené sekce, jazykové verze, testovací prostředí nebo aplikace, které se do hlavního webu nevejdou.
Tady bych byl opatrný na kategorická tvrzení. Vyhledávače obojí zpracují a Google to opakovaně potvrzuje. Zkušenost oboru přesto spíš mluví pro podsložku ve tvaru jiri.online/blog/, protože se obsah i odkazy drží pohromadě na jednom webu a nemusíte řešit dvojí správu, dvojí měření ani dvojí ověření. Subdoména dává smysl tam, kde je oddělení opravdu potřeba: jiná technologie, jiný tým, e-shopová platforma, kterou do stávajícího webu nedostanete. Rozhodujte se podle toho, ne podle poučky z diskusního fóra. A rozhodněte se před spuštěním, protože pozdější přesun znamená přesměrování a několik měsíců kolísání ve vyhledávání.
Návštěvnost subdomény se v GA4 měří pod stejnou property jako hlavní web, protože obě sdílejí kořenovou doménu a s ní i cookie. Search Console je jiný případ: buď máte ověřenou celou doménu, a pak vidíte všechny subdomény, nebo si pro každou zakládáte samostatnou property. Na tohle se zapomíná a člověk se pak diví, že se mu blog v datech vůbec neobjevuje.
Nejvíc práce mi na subdoménách nadělá testovací prostředí. Vývojář postaví test.domena.cz, nikdo ho nezahesluje a Google si ho postupně naindexuje. Ve výsledcích pak máte dvě verze stejného webu a vysvětlujete klientovi, proč zákazníkům svítí staré ceny. Řešení je nudné, zato spolehlivé: testovací subdoménu zaheslovat, ne se spoléhat na samotný noindex. Ten totiž někdo při nasazení buď zapomene sundat, nebo ho naopak přetáhne na ostrý web, a to je pak veselo.